11°C
Lamy vikuně jsou zařazeny do Evropských záchranných programů (programy na ochranu zvířat, kterým hrozí nebo by v blízké době mohlo hrozit vyhubení, zastřešuje je EAZA – Evropská asociace zoo a akvárií). Jejich chov není úplně jednoduchý a každé narozené mládě je značným úspěchem.
Lama vikuňa patří svým vzrůstem mezi nejmenší lamy, dosahuje výšky kolem jednoho metru a hmotnosti 50 kilogramů. Je typickou obyvatelkou horských náhorních plošin v Andách. Vysokohorskému prostředí je vikuňa přizpůsobena nejen kvalitní srstí, ale i vlastnostmi krve – krevní barvivo hemoglobin účinněji váže kyslík a krev obsahuje srovnatelně víc červených krvinek než u jiných savců. Navíc má relativně větší srdce a plíce než ostatní kopytníci.
Tento druh lam žije v malých harémech vedených dominantním samcem. Každá taková skupina si pečlivě chrání své území. Proti vetřelcům zasahují hlavně samci. V rejstříku jejich zbraní nechybí hrozba, výpady, pronásledování a dokonce i plivání. Mládě přichází na svět po březosti dlouhé 11 měsíců. Při porodu váží kolem pěti kilogramů a již po 15 minutách je schopno následovat matku. Mateřské mléko saje zhruba 10 měsíců. Mladé vikuně dospívají nejdříve ve dvou letech a v zajetí se mohou dožít až 24 let.
Potravu vikuní tvoří výhradně traviny a byliny. "Ve zlínské zoo jim k pastvě plně postačí prostorný travnatý výběh, kromě toho mají samozřejmě k dispozici seno, pro zpestření navíc vikuně dostávají jablka, mrkev, čínské zelí a vitamínové granule," uvedla pracovnice oddělení výchovy a propagace Romana Bujáčková.
Vlna vikuní, jejíž vlákna jsou kromě hedvábí nejtenčím a nejjemnějším přírodním materiálem, slouží k výrobě různých částí teplého oblečení. Dospělá vikuňa poskytne necelý jeden kilogram vlny každé dva roky, jedná se tedy o vzácný a drahý produkt.
V kolekci ZOO Zlín jsou vikuně zastoupeny teprve krátkou dobu. Prvního samce získala zahrada v roce 2004 z drážďanské zoo. "Tomuto získání předcházelo téměř pětileté usilovné jednání, než jsme byli vybráni jako zoo s odpovídajícími podmínkami pro chovu vikuní. O rok později k samci přibyly dvě samice ze ZOO Frankfurt. K naší velké radosti se hned následující rok podařilo odchovat první mládě," uvedla Bujáčková. Od roku 2006 odchovala zlínská zahrada včetně těch letošních celkem 5 mláďat.
Mladé vikuně jsou nejlepším důkazem, že se vikuním ve Zlíně opravdu daří a že ošetřovatelé pro ně dokázali vytvořit optimální podmínky. "Odchované vikuně u nás nezůstávají. Na základě rozhodnutí koordinátora, který vede plemennou knihu druhu, jsou umístěny do jiných zoologických zahrad. My jsme tak posílili chovy v plzeňské a děčínské zoo," dodala Bujáčková.
Skupinku lam vikuní včetně mláďat mohou návštěvníci i v zimním období obdivovat ve společném prostorném výběhu s nandu Darwinovými v jihoamerické oblasti zlínské zoo.
