Ve srovnání s předchozími lety jsou oba odchovy opravdu mimořádné. V roce 2007 přišli na svět tři pelikáni, v letech 2006 a 2005 dokonce jen dva. Informovala mluvčí zoo Romana Bujáčková. Mláďata ve zlínské zoo natrvalo nezůstanou. V rámci spolupráce s jinými zoo brzy najdou svůj nový domov v některé české nebo evropské zoo.
O úspěšný odchov malých pelikánů se nepostarali jen opeření rodiče. Velký podíl na tomto úspěchu mají samotní ošetřovatelé. "Již několik let totiž volíme u pelikánů variantu umělé inkubace vajec a následného odchovu mláďat. Tento postup není vůbec jednoduchý. Inkubaci sice spolehlivě zajistí automatický inkubátor, výživa je už ale na lidech. Malý pelikán se vylíhne po 30-36 dnech inkubace a váží 120 gramů. Musí se krmit 3 x denně, výhradní potravou jsou natrávené sladkovodní rybky. Díky výživnému jídelníčku rostou malí pelikáni jako z vody," popsala Bujáčková.
Během jednoho měsíce se jejich váha posune až na dva kilogramy. S přibývajícím věkem se pořádně zvyšuje i jejich apetit. Zatímco těsně po svém vylíhnutí dostanou při jednom krmení jen jednu drobnou rybku, v současné době spořádá devět odrostlejších mláďat dohromady 12 kilogramů ryb denně (tzn. zhruba 1,5 kg ryb na mládě a den).
Velkou zvláštností pelikáních mláďat je jejich barva. Vůbec totiž nepřipomíná barvu rodičů, kteří mají peří bílé s jemným růžovým nádechem. Jejich potomci jsou naproti tomu prakticky úplně černí. Kdyby nebylo velkého zobáku, jen těžko bychom hledali nějakou podobu.
Pelikáni patří k největším létajícím ptákům. V dospělosti váží až 14 kg a rozpětí jejich křídel činí téměř 3,5 metru. Charakteristickým znakem je mohutný rozeklaný zobák (dlouhý asi 45 cm) s extrémně roztažitelným vakem pod spodní čelistí. Domovem tohoto druhu pelikánů je africký kontinent na jih od Sahary, žijí také v severozápadní Indii, jižním Vietnamu, lokální populace se vyskytuje i v jižní Evropě. Obývá velké, rákosem porostlé močály a delty řek s dostatkem ryb. Zde hnízdí v koloniích a kromě období rozmnožování, kdy si hájí prostor kolem svého hnízda před konkurenty, jsou to snášenliví společenští ptáci. Žijí v párech, rodiče se při sezení na vejcích střídají a společně také pečují o mláďata.
Dospělí ptáci za den spořádají zhruba dva kilogramy ryb, které polykají živé. Na lov ryb se buď vydávají samostatně nebo v celém hejnu. Při společném rybolovu utvoří na vodní hladině půlkruh a společně rychle plavou směrem ke břehu. Hlasitými údery křídel do vody před sebou nahánějí ryby na mělčinu, kde je pomocí svých mohutných zobáků jednoduše pochytají. Během hnízdění musí rodiče nalétat denně něco mezi deseti a padesáti kilometry, aby nalovili dostatek ryb pro svá mláďata. Jeden mladý pelikán spotřebuje během svého vývoje přibližně 75 kilogramů ryb. Čerstvě vylíhlá mláďata jsou krmena tekutou stravou, jakousi „rybí polévkou“. Od stáří dvou týdnů jim rodiče nosí natrávené ryby, které mláďata polykají vcelku. Létat dovedou až po 10 týdnech.
V ZOO Zlín chovají v současné době čtyři dospělé páry. Návštěvníci je uvidí v asijské oblasti v expozici Rybník gibbonů. Ačkoliv pelikáni bílí patří mezi časté obyvatele zoologických zahrad, odchov mláďat není příliš častý.