11°C
Návštěvníci Krajské galerie výtvarného umění mohou obdivovat soubor „velkých“ malířských děl z „malé“ země, který i díky spletité historii jeho budování patří k nejpozoruhodnějším u nás. Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou spravuje sice ne početnou, ale přesto pozoruhodnou sbírku flámského a holandského malířství, která zahrnuje obrazy krajin, marin, zátiší či žánrové scény, ale nalezneme mezi nimi rovněž několik obrazů s náboženskými a alegorickými tématy.
Provincie spolu komunikovaly
Rozkvět nizozemského umění v období od 15. do 17. století byl založen na rozvinuté městské kultuře a na bohatství celé oblasti, které plynulo z obchodu s Evropou i celým světem. Občanská válka v 16. století rozdělila Nizozemí na katolický, španělským Habsburkům věrný jih (Jižní Nizozemí, dnešní Belgie a Lucembrusko) a na revoltující, kalvinistickou menšinou vedený sever (dnešní Nizozemsko). V 17. století se tak flámské (jižní provincie) a holandské (severní provincie) umění sice vyvíjelo samostatně, ale vzájemné vztahy a vlivy mezi nimi nebyly přerušeny.
Obrazy ze soukromé sbírky
Soubor z majetku Alšovy jihočeské galerie je doplněn o sbírku českobudějovického advokáta Vlastislava Zátky, který ji budoval mezi léty 1918 až 1941. Obrazy byly rodině dvakrát konfiskovány, ale přesto zůstaly po restitucích velkorysým rozhodnutím majitelů uloženy opět v hlubocké galerii, kde představují kvalitativně jednu z nejdůležitějších součástí jejích sbírek. Právě ze Zátkovy sbírky pocházejí obrazy autorů věhlasných jmen, jako byli Joos de Momper (1564–1635), Jan van Goyen (1596–1656), Joannes Fyt (1611–1661) či Philips Wouwerman (1619–1668).
Tato výstava vychází jednak ze zájmu o uvedení děl starého umění (spolu s výstavou grafiky ze zámku Buchlovice poprvé od otevření nových prostor galerie) a zároveň chce položit otázky k jeho odkazu pro dnešek. Název Zlatý věk by tedy mohl být s otazníkem. V kontextu současné kritiky kapitalismu, jehož vznik nacházíme mimo jiné právě v Holandsku oněch časů a jenž stojí také za nebývalým rozvojem zdejšího malířství, se odkrývají také mnohé falešné představy o umění v dějinách. Výstavu proto doplňuje také současné dílo – videoinstalace Manifest spáčů od Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové. Výstava trvá do 5. července. (jn)
