11°CUž zahajovací zkouška Roku na vsi se nesla ve stylovém duchu. Nechyběly na ní lidové kroje a muzika, autor hudby Miroslav Černý na ní také představil dvě pastýřské trouby. Ty byly vyrobeny přímo pro tuto inscenaci. Kromě nich v představení zazní nahrávka hudby, která byla pořízena na staré valašské nebo slovácké lidové nástroje. „Muzikanti si je sami vyrobili a sami na ně hrají,“ přiblížil režisér Pitínský.
V polovině ledna se pak do zkoušek zapojil i slavný špičkový slovenský kaskadér Gustáv Kyselica, jenž má bohaté zkušenosti s natáčením rizikových scén i v hollywoodských snímcích. S herci odborně nastudoval vesnické souboje na hodech, při kterých se v rukou mužů objeví nože.
Na vzniku scény, jejímž autorem je taktéž Jan Antonín Pitínský, se podíleli kromě pracovníků umělecko-technického úseku také studenti Gymnázia Zlín-Lesní čtvrť. V hodinách výtvarné výchovy zavítali do malírny v pomocné budově divadla, aby zde vytvořili kulisy stodoly plné balíků slámy.
Pitínský jako základ ke své inscenaci zvolil skvěle vystavěnou dramatizaci Miroslava Krobota. Celý román nelze obsáhnout v omezeném čase divadelní inscenace, a proto se ze zalidněné románové kroniky objeví v inscenaci ty figury, které jsou postaveny proti sobě do velmi vyhrocených a vyostřených konfliktů. Život na vesnici se v průběhu jednoho roku vyjevuje jako vypjatě a nesmiřitelně dramatický.
„Habrůvka je světem zcela rozdílných postav. Vedle sebe žijí pragmatický starosta, svůdná vesnická Messalina Vrbčena, přemýšlivý mladý farář, roztržité děti nebo pozemským životem zlákaná sestra Amáta. Své místo v obci mají i tuláci a pomatenci, zranitelní a zraňující alkoholici, krutí statkáři, nezkrotně divocí chlapci, po čisté lásce toužící dívky atd. Ačkoliv se jeví jako jeden z nejdůležitějších trpký osud podnikavého Rybáře, který propadne spalující lásce k Vrbčeně a žene sám sebe do záhuby, můžeme klidně říct, že v Habrůvce neexistuje hlavní postava. Všechny lidské osudy v ní mají totiž svou nezastupitelnou důležitost a své místo. Každá z postav má ve hře alespoň jeden silný okamžik. Sama Habrůvka je hlavní postavou,“ poznamenal dramaturg Vladimír Fekar.
Autorkou kostýmů, které mají být ozvukem venkovského odívání, je Hana Knotková. „Působí odrbaným a stísňujícím dojmem. Vedle nich se ale v inscenaci objeví i velkolepé rituálně slavnostní kostýmy,“ doplnil Pitínský.
V břenu mohou diváci navštívit celkem šest březnových repríz – 4., 6., 12., 21., 25. a 27. března.
