„Přestože nás pan Chybík neslyší, rád bych mu popřál, aby v takové svěžesti, která z něho vyzařuje, působil na své okolí co nejdéle a samozřejmě co nejvíce zdraví,“ popřál Kašný.
Pan Chybík se narodil 25. července 1909. Pochází z chudé rodiny z pěti dětí. Žil v Jalubí na Uherskohradišťsku. Má tři dcery, sedm vnoučat a osm pravnoučat. Přestože se vyučil cukrářem, většinu života pracoval jako pošťák. Svého cukrářského umění využíval jen o Vánocích, kdy rodině pekl vánoční cukroví.
Do domova pro seniory se přistěhoval v roce 1987 i se svou manželkou, která však po dvou letech zemřela. Chvíli žil sám, ale později se domově seznámil s paní Hanákovou, s níž navázal bližší vztah a posléze spolu bydleli na pokoji.
„Za patnáct let, co ho znám, jsem ho poznala jako velmi inteligentního, trpělivého a úslužného člověka. Jediná nevýhoda je, že již neslyší. Vždy ale porozumí, co je třeba udělat,“ uvedla staniční sestra Anna Szabová.
Celý život aktivně cvičil, byl členem Sokolu. Cvičení bylo jeho obrovským koníčkem. Pokud mu to zdraví dovolovalo, cvičil denně i v domově. Rád četl a luštil křížovky.