Archeoskanzen přibližuje život Slovanů
Těžko by se asi našel školák, který by si o prázdninách dobrovolně dopřál lekci dějepisu. Historickou exkurzi, kterou nabízí Archeoskanzen v Modré, však určitě vezme na milost i ten největší škarohlíd. To, jak kdysi žili Slované, totiž expozice přibližuje poutavou, maximálně názorou formou.
Archeoskanzen byl postaven v místě původního velkomoravského osídlení, sedm kilometrů od Uherského Hradiště. Jde o ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy (9. století) se vším, co k němu podle odborníků patřilo. V areálu je několik obytných zemnic a roubených domů, užitkových staveb jako obilnice či studna, řemeslné dílny, kostelík i mocenský palác, vše postaveno s využitím tehdejších techologií a materiálů. Zajímavostí je, že části staveb zahloubené do země mají předlohy v konkrétních archeologických nálezech v regionu. Nadzemní části staveb mají charakter hypotetických rekonstrukcí – samozřejmě je nikdy nikdo neviděl, jejich podoba je však podložena dlouhodobými výzkumy.
Archeoskanzen je expozicí, která nejen „stojí“, ale i žije. Nechybí políčka a sady s původními plodinami a stromy. Oblíbenou atrakcí dětí jsou chovaná domácí zvířata – v zahradách a na pastvinách se potulují prasata, kozy, ovce, slepice, kočky a dokonce oslík. Pravidelně se zde konají doprovodné programy, při nichž si návštěvníci mohou vyzkoušet dávná řemesla nebo ochutnat tehdejší kuchyni, skanzen hostí i různá folklorní a koncertní vystoupení či výstavy. Kostelík nahoře na kopci je častým dejištěm svatebních obřadů.
Archeoskanzen je od dubna do října otevřen denně od 9 do 17 hodin. Základní vstupné 50 Kč, děti 6 – 15 let, studenti, důchodci a ZTP 40 Kč, rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti) 120 Kč.
Valašský skanzen žije tradicemi
Historii o tisíc let mladší, ovšem o nic méně zajímavou, přibližuje další skanzen – Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
U jeho zrodu stáli bratři Bohumír a Alois Jaroňkovi, pocházející z umělecky založené rodiny ze Zlínska. Snili o „živém“ muzeu, které uchová nejen staré valašské stavby, ale i zvyky, tradice, řemesla a kulturu. Muzeum otevřeli v roce 1925. Jejich vize se naplnila – skanzen celý rok žije folklorními akcemi i programy přibližujícími tradice. Živé jsou i expozice: na loukách se pase domácí zvěř, speciality lze ochutnat v pravé valašské hospůdce, v kostelíku se slouží mše, děti se svezou na starodávném dřevěném kolotoči, do toho se čas od času ozve klapot mlýna…
Muzeum tvoří tři areály. V nejstarším Dřevěném městečku jsou dvě desítky domů a menších staveb jako studny či zvonice. K největším atrakcím patří staré fojtství a kostel Svaté Anny s hřbitovem, který připomíná památku význačných osobností Valašska. Raritou je měšťanská chalupa s lázeňskými pokojíky, v nichž podle seznamů hostů z roku 1883 pobýval zakladatel genetiky Georg Mendel. Valašská dědina na svazích nad městečkem kopíruje typickou valašskou vesnici z úbočí Beskyd. V členité krajině jsou rozesety hospodářské usedlosti, salašnické stavby, kovárna, větrný mlýn nebo škola. Dojem umocňují zahrádky a pole s původními plodinami a ovocnými stromy a pastviny s ovcemi, krávami i koňmi. V Mlýnské dolině uvidíte valchu, mlýn nebo pilu. Do správy muzea dnes patří i Pustevny u Radhoště, tvořené Jurkovičovými stavbami Libušín, Maměnka, Pustevenka a Valašská Zvonice.
Muzeum je v hlavní sezóně (červenec – srpen) otevřeno od 9 do 18 hodin. Základní vstupné do Dř. městečka a Ml. doliny 60 Kč, do Val. dědiny 100 Kč, “okružní” do všech tří areálů na den 120 Kč, dětské poloviční, rodinné okružní 320 Kč. Podrobné programy skanzenu naleznete na www.vmp.cz.
Text a foto: Martina Žáčková
