Výdej a po skončení směny také vybírání pracovních pomůcek, jako jsou hrábě, košťata, lopaty a podobné nářadí, sepisování smluv o výkonu veřejné služby, vedení denní evidence o odpracovaných hodinách i nezbytné pokyny pro práci má v náplni práce vedoucí čety. Tuto pracovní pozici zřídilo krajské město k 15. červenci a zastává ji dlouhodobě nezaměstnaný muž na veřejně prospěšné práci.
Realizaci institutu veřejné služby ve Zlíně schválili radní proto, aby umožnili dlouhodobě nezaměstnaným občanům města získat od státu vyšší příspěvek na živobytí. Novela zákona o hmotné nouzi stanovila, že pokud nevykoná nezaměstnaný veřejnou službu, bude mu vyplácen příspěvek na živobytí ve výši existenčního minima, to je 2020 korun. Vykoná – li alespoň 20 hodin veřejné služby za měsíc, bude mu v následujícím měsíci vyplacen příspěvek na živobytí ve výši životního minima, což je u jednotlivce 3126 korun. Vykoná-li v měsíci alespoň třicet hodin veřejné služby, bude mu v následujícím měsíci vyplacen příspěvek na živobytí ve zvýšené výši, tedy 3679 korun.
Zřídit institut veřejné služby není pro obec povinností, je věcí rozhodnutí obce, zda tuto službu zřídí. Veřejnou službu mohou osoby v hmotné nouzi, které pobírají příspěvek na živobytí déle než šest měsíců, vykonávat pouze na základě písemné smlouvy uzavřené s obcí.
„V první, zkušební fázi, předpokládáme, že každý den bude v centru města pracovat maximálně dvacet dlouhodobě nezaměstnaných. Jestliže by všichni měli sjednanou práci na třicet hodin měsíčně a pracovali by pět pracovní dnů po šesti hodinách v týdnu, mohlo by v průběhu měsíce pracovat až osmdesát nezaměstnaných,“ řekla tajemnice magistrátu Helena Eidová.
Veřejná služba se bude ve Zlíně vztahovat na nejméně náročné práce s minimálním rizikem úrazu. „Zejména se bude jednat o ruční úklid a údržbu veřejných prostranství, chodníků a vyhrabávání trávy či listí atd.,“ doplnila tajemnice.