11°C
Je nutné si uvědomit, že o postupy první pomoci se musíme zajímat sami. Pomoc druhému není jen úkolem integrovaného záchranného systému, ale také úkolem naším. Člověku s náhlou zástavou oběhu musí být poskytnuta srdeční masáž a umělé dýchání do tří až pěti minut. Záchranná služba dorazí na místo zhruba do osmi minut, kdy šance na přežití klesá k 20%.
Lidí, ochotných a schopných pomoci, je minimum. Situace se však mění. „V poslední době vidím zlepšení v ochotě veřejnosti poskytovat laicky první pomoc přímo na ulici. Zejména mladí lidé okamžitě volají záchrannou službu, do jejího příjezdu dokáží s poraněným komunikovat a snaží se zajistit jej proti podchlazení. Velkým přínosem při poskytování základních úkonů laické první pomoci veřejností je instruktáž našich dispečerů po telefonu. Mohu říci, že s případem, kdy před šesti lety nebyl nikdo ze čtyř přítomných dospělých schopen jakkoli zasáhnout při zástavě životních funkcí jednoho z členů rodiny a čekali dlouhé minuty na příjezd záchranářů, se dnes již nesetkávám.“, říká Tomáš Novotný, vedoucí lékař Zdravotní záchranné služby Zlínského kraje. Po zavedení asistované telefonické resuscitace ztratilo mnoho lidí obavy, především to, aby postiženému více neublížili.
První pomoc není souborem složitých pravidel a výjimek, moderní první pomoc zvládne každý, kdo má dvě ruce, umí počítat do třiceti, je všímavý a pohotový. Člověku, kterému zbývají minuty života, neuškodí nic víc než lhostejnost a nečinnost. Buďme připraveni, nebudeme překvapeni. A nebojme se pomoci.
