Parašutismus je adrenalinový sport

 Kdy jste se začal zajímat o parašutismus?
„První seskok jsem absolvoval v roce 1971 na letišti v Zábřehu u Hlučína. Seskoky mě lákaly, viděl jsem v tom i kus dobrodružství. Proto jsem před vojnou absolvoval půlroční parašutistický branný výcvik, který jsem zakončil pěti seskoky."

Předpokládám, že na vojně jste sloužil u parašutistů.
„Ano. A po vojně jsem se začal věnovat sportovnímu parašutismu. V roce 1977 jsem se dostal do reprezentace a závodně jsem skákal až do roku 1988."

Jakých úspěchů si ceníte nejvíce?
„Na mistrovství Československa jsme získal stříbrnou a bronzovou medaili. Na mistrovství Evropy v Kyjevě v roce 1979 jasem se stal s československým družstvem mistrem Evropy a v jednotlivcích jsem skončil desátý. V roce 1987 jsem uskutečnil výškový rekord ze stratosvéry."

Není parašutismus přece jen nebezpečný sport?
„Parašutismus se řadí mezi rizikové sporty. Provozuje-li však tento sport profesionál, je riziko minimální.  Považuji jej za velice bezpečný a podle mne je daleko nebezpečnější jet autem po dálnici do Prahy než skočit s padákem z letadla. Navíc je to velice krásný sport. Mohu to velice dobře posoudit, protože létal jsem s letadlem, potápěl se, zažil různé centrifugy, ale nejsilnější vždy byl zážitek volného pádu. Je tam jednoznačně nejvíce adrenalinu."

Neprožil jste během své kariéry dramatickou situaci?
„Mám za sebou 5370 seskoků a  sedmkrát jsem musel použit záložní padák. Dnešní padáková technika je dotažená téměř k dokonalosti a vždy můžete použít padák záložní. Navíc u tandemových seskoků musíme používat zabezpečovací přístroj a ten v případě selhání tandempilota otevře padák záložní. Skáčeme z velkých výšek, takže na vše je dost času." 

Z koníčku jste si nakonec udělal zaměstnání.
„Začal jsem se věnovat tandemovým seskokům. V roce 1993 jsem si udělal školení v Německu, založil firmu Air-Hit Morava  a začal v naší republice vůbec jako první organizovat a nabízet tandemové seskoky. Nejčastěji jsme jezdili na letiště do Frýdlantu nad Ostravicí, Krnova, Zábřehu a Kunovic. Dnes pořádám seskoky hlavně na letišti  Kunovice. Máme tam posádku letadla L - 410 Turbolet, která nás vynese do čtyřkilometrové výšky. Při seskoku pak člověk zažije 55 vteřin volný pád a následný sedmiminutový  let na klouzavém padáku z výšky 1500 metrů, který si může ve společnosti zkušeného tandem pilota do výšky 300 m sami řídit."

Prozradíte cenu tandemového seskoku?
„Cena činí 3500 korun. Našim zákazníkům samozřejmě pořídíme fotografie a kamerou natočíme jeho seskok a předáme mu jej na CD a DVD. Rozhodne li se někdo provádět seskoky volným pádem samostatně, může u nás absolvovat čtyřdenní výcvik a pak začít skákat. Cena výcviku je čtyřicet tisíc korun. U tandemového seskoku trvá příprava jen 15 minut. To je velká výhoda."

„Může absolvovat tandemový seskok kdokoliv?
„Máme věkovou hranici od osmi let, menší děti neskáčí. Ale i těch osm let je hodně málo, dítě z toho má zážitek odhadem až do dvanácti let. Ta druhá hranice je neomezená. V současné době u naší firmy provádí seskoky paní Františka Zemánková z Karviné, které je 88 let a pokouší se o zápis do České knihy rekordů. K tomu musí skočit padákem dvacetkrát. Už má za sebou 14 seskoků, poslední jsme naplánovali na 30. srpna.

Nemá v tomto věku zdravotní problémy?
„Vůbec. Samozřejmě jako každý jiný člověk zažívá při seskoku euforii. Zalíbily se jí spirály - otáčky ve vzduchu. Netočí se jí hlava a je každým seskokem velmi nadšena. Byl jsem z jejích reakcí mile překvapen."

Víte, jak přišla na nápad skákat padákem?
„Vyprávěla mi, že seděla se svými vrstevníky v kavárně a řeč přišla na seskoky padákem. Paní Zemánková řekla, že by si to ráda vyzkoušela a známí jí sehnali kontakt na mne. Přihlásila se a protože se jí seskoky zalíbily, rozhodla se, že udělá zápis do knihy rekordů."

Stává se, že máte tak zvané stále zákazníky?
„Ano, například se mnou skáčí zaměstnanci a klienti společnosti Autodružstvo. Z Martina Trošáka se stal zanícený parašutista, který skáče pro radost. Neskáče v  tandemu, ale individuálně. Loni si vyzkoušel tandemový seskok i horolezec Libor Uher, krátce návratu z druhé nejvyšší hory světa K2.  Byl tím nadšen a docela jej udivilo, že hned napoprvé jsme skákali ze čtyřkilometrové výšky."