11°C
Ta zajišťuje městskou hromadnou dopravu nejen v krajském městě Zlíně, ale také v sousedních Otrokovicích. Než se však někdo stane řidičem, prochází ze strany zaměstnavatele důkladnou prověrkou.
„Jsem přesvědčen, že naši řidiči jsou pro svou práci plně kvalifikovaní. Máme s nimi vesměs dobré zkušenosti. Než začnou noví řidiči vozit cestující, poměrně důkladně si je prověřujeme. Máme zájem na tom, aby vozidla MHD řídili skuteční profesionálové,“ řekl ředitel DSZO Josef Kocháň.
Řidičem MHD se může stát osoba, která dosáhla věku 21 let. Ředitel si však nemyslí, že by se tato věková hranice měla posunovat do ještě vyššího věku, jak se o tom v poslední době diskutuje. „I poměrně mladí řidiči a řidičky, pokud je tato práce baví a mají k ní vztah, se rychle zapracují a plní spolehlivě všechny požadavky, které jsou na ně v provozu MHD kladeny. Za důležitější než věk považuji předchozí několikaletou praxi při řízení velkých a těžkých nákladních automobilů. To je pro řidiče MHD ta nejlepší průprava,“ uvedl Kocháň.
DSZO přijímá do pracovního poměru jen uchazeče, kteří již jsou držiteli řidičského oprávnění skupiny D (autobus). Musí mít nejméně 21 let. Jednou z podmínek je ukončené alespoň základní vzdělání. Musí předložit výpis z rejstříku trestů a karty řidiče. Uchazeč nejdříve absolvuje lékařskou prohlídku včetně psychologického a psychiatrického vyšetření. Nově se podle zpřísněné legislativy vyžaduje také profesní průkaz řidiče. Pokud toto všechno uchazeč splní, v době zpravidla dvou až tří týdnů absolvuje zaškolení na řízení trolejbusů. Celý tento proces trvá minimálně jeden měsíc.
Během zaškolení se učí přepravní řád, jezdí s instruktorem bez cestujících, seznámí se se všemi typy trolejbusů, které jsou ve vozovém parku DSZO, projede si všechny tratě, je upozorňován na místa, kde je třeba zpomalit, přehodit výhybku, projet na volnoběh, učí se rozpoznávat provozní poruchy apod. Instruktor může už v této fázi zjistit, že se uchazeč na tuto práci nehodí, že by ji zvládal jen s obtížemi. V takovém případě výcvik zastaví a firma se s uchazečem rozejde. Jestliže jsou jízdy s instruktorem úspěšné, následuje zkouška před tříčlennou komisí, ve které jsou dva zkušení zaměstnanci DSZO a jeden pracovník drážního úřadu. V teoretické části zkoušky uchazeč odpovídá formou testu na 100 otázek, pak následuje praktická zkouška při jízdě.
Když řidič úspěšně absolvuje zkoušky na řízení trolejbusu, vyzkouší si ještě řízení všech typů autobusů, které používá DSZO. „Dnes máme zásadu, že i když chce být někdo pouze řidičem trolejbusu, musí umět řídit i autobus, aby byl použitelný, kdyby nastaly určité mimořádnosti v dopravě,“ dodal Kocháň. Po absolvování zkoušky už může řidič jezdit s cestujícími. Avšak ještě několik dnů jej doprovází zkušený kolega s dlouhodobější praxí.
Pokud uchazeč o práci řidiče MHD ještě nemá řidičský průkaz skupiny D a profesní průkaz, jejich získání v autoškole je poměrně nákladné - stojí několik desítek tisíc korun. Někdy je však možné získat tato oprávnění jako součást rekvalifikace uchazeče o zaměstnání, kdy tyto náklady uhradí budoucímu řidiči MHD úřad práce.
DSZO zaměstnávala k 30. září 2008 v hlavním pracovním poměru 195 řidičů. Z toho je šest řidičů ve věku od 21 do 25 let, včetně jedné ženy. Dalších 17 řidičů, z toho dvě ženy, je ve věku od 26 do 30 let. Tři řidiči jsou v důchodovém věku. „Nemáme podstav. Za řidiče, kteří odcházejí, se nám daří plynule získávat náhradu,“ uvedla vedoucí personálního útvaru DSZO Simona Gajdůšková. DSZO každoročně opustí přibližně dvě desítky řidičů. Jejich místa nahrazují noví. Průměrná hodinová mzda řidiče dosahuje u DSZO přibližně 110 korun. Noví řidiči berou přirozeně o něco méně, zkušenější více.
