11°CTehdy jej ztvárnil Stanislav Tříska, nyní titulní roli přebírá Jan Leflík. Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války jsou jednou z nejvýznamnějších knih české literatury. Dílo bylo oslavováno, ale i zatracováno. Jaroslav Hašek, bohém, opilec, genius, mystifikátor i outsider společnosti, je díky němu zřejmě naším nejznámějším autorem. Svědčí o tom pouhý fakt, že román byl přeložen do 58 jazyků.
„Hrdina románu Josef Švejk se stal naším národním majetkem. O obecné představě Švejka se nepochybně zasloužily i notoricky známé ilustrace Josefa Lady. Švejka takzvaně každý zná. Většinou však jen zprostředkovaně. Kolik z nás jej skutečně četlo? Dodnes se vedou spory, zda byl Švejk opravdovým blbem, nebo své blbství chytře hrál. Z jeho jména vznikl pojem „švejkovina“, což má být cosi jako vychytralé ulejváctví, předstírání hlouposti ku vlastnímu prospěchu či jakási připitomělá recese. To vše je důsledek zjednodušeného pohledu, povrchní znalosti díla a jeho častých dezinterpretací,“ vysvětlila dramaturgyně divadla Jana Kafková.
Švejk byl mnohokrát dramatizován a zfilmován. Haškův román je rozsáhlý, čtyřdílný, nadto nedokončený. „Tvůrci všech adaptací proto nutně hledají svou originální cestu k uchopení látky. Nejinak je tomu i v naší inscenaci,“ dodala Kafková.
Scénář pro zlínské divadlo napsal režisér Jan Jirků. O své inscenaci říká: „Moje dramatizace je moje interpretace toho, co jsem četl… Doufám, že teď nastane souznění mezi mnou a diváky. Budu se snažit interpretovat ten román v celé šíři tak, jak na mne působí. Chci, aby naše představení bylo legrační, ale zároveň si přeji zachytit i tu úzkost, která vychází z hlavní situace celého románu, a sice té, že všichni, jak tam jsou, jdou buď na smrt, nebo přinejmenším zabíjet. A aby to divákům nepřišlo příliš smutné, budou se při tom smát.“
Výraznou výtvarnou podobu inscenace zaručuje scénografie Hynka Dřízhala a kostýmy Terezy Venclové. Zazní i mnoho dobových písní za živého hudebního doprovodu Richarda Dvořáka, ale i scénické hudby Vratislava Šrámka.
Jaroslav Hašek první světovou válku zažil na vlastní kůži. Stvořil „hrdinu“, který si ve vší hrůze a nesmyslnosti zachovává humor, osobitý postoj a vnitřní svobodu. A stal se mýtem. „Švejka uvádíme na scénu, protože jeho přesah do současnosti je nesporný,“ zdůraznila Kafková. Trefně to vyjadřuje „haškolog“ Radko Pytlík: „Švejk není přihlouplý prosťáček ani archetyp rakouských vojenských sluhů, ale je to velice zajímavý typ, který odkrývá skutečnost podobně, jako odkrýváme karty nebo diagnostikujeme jednotlivé části organismu, abychom se dostali věci na dřeň. Naučíme-li se chápat Švejka, pochopíme i Haška v celé jeho komplexnosti. V jeho ironii, schopnosti nazývat věci pravými jmény. Což je důležité i pro dnešek. V tom je jeho kouzlo i poselství.“
Kromě Jana Leflíka v roli Švejka uvidí diváci v inscenaci až na jednu výjimku samé muže: Radovana Krále v roli Nadporučíka Lukáše a hned v několika rolích Zdeňka Julinu, Radoslava Šopíka, Dušana Sitka, Rostislava Marka, Luďka Randára, Zdeňka Lambora, Pavla Vacka a Josefa Kollera. Tamara Komínková pak ztvární ženské postavy.
Publikum má možnost pobesedovat s tvůrci inscenace a herci o Švejkovi ještě před premiérou na oblíbené Klevetivé středě 17. června v 17 hodin v klubu LOFT 577 v suterénu pod kavárnou a knihkupectvím Archa. O představení budou klevetit moderátor Dodo Gombár a jeho hosté Jan Jirků (režisér), Jana Kafková (dramaturgyně) a herci Jan Leflík, Radovan Král a Tamara Komínková.
Na premiérový večer zbývá ještě posledních pár vstupenek v pokladně divadla. Pro nedočkavce je určena veřejná generální zkouška v pátek 19. června v 10 hodin ve Velkém sále. Další repríza je naplánována na úterý 23. června v 10 hodin. Poté budou mít lodé Švejka opět možnost vidět až na podzim. Právě tímto představením bude i zahájena nová sezona v sobotu 12. září.
