Náš Zlín - Český domov
  • Zprávy
    • Zprávy
    • Sport
    • Servis
    • Kultura / Volný čas
    • Příspěvky čtenářů
    • PR články
    • Rozhovory
  • Kalendář akcí
  • Mapa
  • Infoservis
  • Řádková inzerce
  • Zprávy
  • Kalendář akcí
temp° 11°C
web pro všechny Zlíňáky

přihlášení registrace
Sobota 16. Lednasvátek má Ctirad
Rubriky
  • Zprávy
  • Sport
  • Servis
  • Rozhovory
  • Kultura / Volný čas
  • Příspěvky čtenářů
  • PR články

Eva Jiřičná: "Zlín mám spjatý s dětstvím"

Stále elegantní, milá, plná energie a optimismu. Právě tak působí zlínská rodačka a světoznámá architektka a designérka Eva Jiřičná, která se jako jediná žijící žena dostala do knihy Penny Sparkeové Století designu, a tedy i mezi Průkopníky designu 20. Století, jak zní podtitul této publikace. Ocitla se tak mezi Le Corbusierem, Rodčenkou, Breuerem nebo Sottsassem. Přestože Zlín opustila už ve svých pěti letech, na své rodiště jen tak nezapomněla.

Eva Jiřičná sedí v atriu své projektované budovy.
Eva Jiřičná sedí v atriu své projektované budovy. - foto: Josef Omelka

Až do roku 1968 totiž do města jezdila pravidelně na prázdniny. A když dostala nabídku na vyprojektování nového Univerzitního a kulturního centra ve Zlíně, neodmítla. Viděla v tom totiž velkou výzvu. 

Z čeho jste při projektování vycházela?

Na začátku projektu jsem si před sebe vzala koncept zlínských Masarykových škol, které se v místě stávajícího Kulturního a univerzitního centra dříve nacházely. Jejich půdorys připomínal písmeno Y. Na tom byl můj projekt zasazen. Obě budovy spolu vzájemně utváří určitý charakter a sklo spolu s druhým materiálem se vzájemně propojují.

Jaký jste měla pocit, když jste kvůli projektu začala jezdit do Zlína?

Pocit zodpovědnosti. Vrátit se do Zlína po tolika letech. Navíc vytváření projektu je proces dlouhý a složitý a také závislý na tolika lidech. A když je to v rodném městě, tak je to o to zavazující. Ale bylo hezké vidět znova ve Zlíně výkresy s podpisem mého tatínka, který byl zlínským architektem.

Na stavbě jste trávila mnoho hodin. Jak jste s dílem spokojená?

Budova má smysl jen tehdy, když splní požadavek na spokojené žití. A architektura je od toho, aby lidem dělala radost, až v ní budou trávit čas. Proto jsem volila veselé barvy, které jsou pozitivní. Světlo v celé budově prostor dotváří a tím se také zlepšuje kvalita vnitřního prostředí.

Budova Univerzitního centra má netradiční pojetí. Skládá se ze dvou částí, které spojuje vnitřní atrium. Jak se ve Vás tato myšlenka vůbec zrodila?

Hloubka vznikla čistě z návrhu symbolického soužití. V jedné části rektorát, v druhé knihovna. Atrium přináší světlo a život. Tímto rozdělením se oba prostory na sebe mohou jakoby dívat, zároveň ale jedna bez druhé nemohou existovat.

V budově jste nešetřila sklem a barevnými efekty. Proč právě toto vyjádření?

Budova je symbiotickým soužitím mladé generace se starší generací. My jsme se snažili, aby to bylo radostné. Proto je tady tolik žlutého skla a barevných židlí, když se sluníčko schová za mraky. Člověk musí mít ze života radost, z práce radost a hlavně musí být pozitivní. Tak jsme se snažili přispět, jak jsme mohli. I když za málo peněz se tu pár barevných fólií a židlí objevilo. A já doufám, že se ta radost bude přenášet z mladé generace na tu starší.

Některým lidem ale pohled z horního patra do atria může způsobit závratě. A to asi příliš radostné není. Vy zřejmě jimi netrpíte?

Nikdy jsem si neuvědomila, že někdo může mít pocit závratě. Architekti totiž lezou po žebříku. Když jsem stavěla Lloyd´s, zpočátku jsem taky stála na kraji a za týden už jsem chodila po střeše.

Co Vám připomíná dětství ve Zlíně?

Pamatuji si na to, jak jsem do Zlína jezdila pravidelně na prázdniny ke známým. S nimi jsem v rodném městě mezi Baťovými cihlovými domky strávila mnoho času. Velmi mi ale v paměti také utkvěla myšlenka, kterou mi v šesti letech napsala paní učitelka do památníku: „Největším darem člověčenstva jsou věčné touhy, věčný žal a nedostižné ideály. Není již ideálem splněný ideál. T. G. Masaryk."

Při otevírání Univerzitního centra jste se setkala také s nedávno zesnulým Tomášem Baťou. Jak na něho vzpomínáte?

Byl velice osobitý. Vždycky když se očekávalo, že něco řekne, tak on řekl něco úplně opačného. A pak to muselo trvat dva tři dny, než to člověk pochopil, zažil a než došel k tomu, že asi měl pravdu. Jeho idea byla, jak to všechno udělat rychle. Hrozně ho rozčilovalo, když se všechno dělalo pomalu, když se muselo čekat. On se na projekt velice těšil a hlavně se vždycky k tomu postavil se smyslem humorem. Takže když byl nějaký problém, tak řekl: Problémy jsou od toho, aby se řešily. Jsem velmi ráda, že jsem měla příležitost ho vidět.

 

Eva Jiřičná se narodila 3. března 1939 ve Zlíně. Nyní však žije převážně ve Velké Británii. Vystudovala ČVUT v Praze obor architektura, potom AVU v ateliéru Jaroslava Frágnera, od roku 1967 pracovala v pražském ÚBOKu. V létě roku 1968 odjela na tříměsíční stáž do Londýna, ale české úřady jí zabránily v návratu. V Londýně získala první místo v Ateliéru Louis de Soisson, kde projektovala přístav v Brightonu. Pak začala spolupracovat se známým architektem Richardem Rogersem. Známá je hlavně díky interiérům londýnských a newyorských módních obchodů a butiků (Boss, Kenzo, Joseph, Vidal Sasoon), klubů a restaurací. Má vlastní architektonické studio v Praze (AI Design Praha) i Londýně (Eva Jiricna Architects). Od roku 1990 působí konečně i v České republice. V roce 1996 je jmenována profesorkou, vede ateliér architektury na VŠUP v Praze. Je autorkou Oranžérie v Královské zahradě na Pražském hradě, navrhovala interiéry v Tančícím domě či novém sídle Britské rady. K dalším pražským realizacím se řadí hotel Josef na Starém Městě, foyer multifunkční haly Arena a přestavba kostela sv. Anny na Starém Městě. Ve Zlíně mezi její díla patří zlínské Univerzitní centrum a také rozestavěný objekt Kulturního centra, projekt budovy zlínské Fakulty humanitních studií.  Za svoji práci získala Jiřičná Řád britského impéria. K tomu byla zvolena členkou Královské akademie umění a uvedena do Americké síně slávy. Získala čestné doktoráty a profesury na několika vysokých školách. V roce 2003 se stává předsedkyní Sdružení architektů v Londýně. Zasedá v mezinárodních porotách, přednáší a publikuje.

5 fotografií
Eva Jiřičná sedí v atriu své projektované budovy.
Eva Jiřičná stoupá po hlavním schodišti Univerzitního centra.
Eva Jiřičná s Tomášem Baťou při otevření Univerzitního centra ve Zlíně.
Architektka Eva Jiřičná v atriu.
Eva Jiřičná ve zlínském Univerzitním centru.

Poslat článek emailem

Váš email:

Email příjemce:

Vzkaz pro příjemce:

Opište kód z obrázku: kodzobrazku

Tweet
  • Galerie
  • Video
  • Komentáře
  • Mapa
  • Poslat emailem
  • Vytisknout
  • Sdílet článek

Podobné články

Zlínský kraj nově povede Radim Holiš. Foto: ANO

Zlínský kraj povede Radim Holiš z Hnutí ANO

Vydáno 12.10.2020

Jednání o vedení Zlínského kraje skončila. Byla domluvena koalice ANO – Piráti – ODS a ČSSD. Lidovci se svým lídrem Jiřím Čunkem skončí v opozici.

Slonice u potravy v novém výběhu. Foto: MM Zlín

Sloni mají ve Zlíně tříhektarový výběh

Vydáno 19.8.2020

Tři slonice ze zlínské zoologické zahrady si užívají nový tříhektarový travnatý výběh

Vizualizace krajské nemocnice v Malenovicích.

Bude se konat referendum o malenovické nemocnici?

Vydáno 10.8.2020

Podle hejtmana Zlínského kraje Jiřího Čunka se do termínu voleb 2. a 3. října nedá stihnout referendum o výstavbě nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Představitelé iniciativy Zachraňme Baťovku přitom chtěli odevzdat podpisy k vyhlášení referenda tento týden, aby se stihl říjnový termín.

AKTUALIZOVÁNO
2.10.2008 21:45
POČET SDÍLENÍ
krát
  • Vydáno:2.10.2008 18:56
  • Autor:Míša Mitáčková
  • Rubrika:Zprávy
  • Lokalita:Náš Zlín
Míša Mitáčková
6GALERIE
 VIDEO
0KOMENTÁŘE
 MAPA
Ilustrační snímek.

Staré limity povinného ručení už vám nemusí stačit

Nový občanský zákoník významně rozšiřuje a zvyšuje odškodnění při újmách na zdraví, které se projevuje i v povinném ručení. “Zejména často jezdící klient by vždy měl zvolit vyšší limity plnění. Stokoruna či dvě ročně navíc za jistotu určitě není moc,” zdůrazňuje ředitel pojištění motorových vozidel Kooperativy Václav Runštuk.

ziaja_zlin

Představujeme novou prodejnu kosmetiky ZIAJA

Chcete nakupovat vánoční dárky a rozhodli jste se pro kosmetiku? Až do konce listopadu můžete využít 25% slevu na produkty Ziaja.

Jedna z variant týdenního dávkovače.

Záměně léků zabrání speciální dávkovače

Zlín - Záměny léků v nemocnicích a také doma u starších lidí, kteří užívají větší množství pilulek vícekrát denně, už nemusejí být tak časté. Zlínské výrobní družstvo OBZOR totiž přišlo, jako jediný výrobce dávkovačů léků v ČR, s novinkou v této oblasti - týdenním dávkovačem.

  • Pošli námět na článek
  • Pošli video
  • Pošli fotogalerii
  • Vložit akci

Náš Zlín

  • Kalendář akcí
  • Infoservis
Náš Zlín 11/2015

Archiv tištěného vydání

  • Náš Zlín 11/2015
  • Náš Zlín 9/2015
  • Náš Zlín 8/2015
  • Náš Zlín 6/2015
  • archiv       

Regionální redakce

  • Praha - centrum
  • Praha 3
  • Praha 4
  • Praha 5
  • Praha 6
  • Praha 7
  • Praha 8
  • Praha 9
  • Praha 10
  • O nás
  • Kontakty
  • Zprávy
Český domov.cz
  GoPay.cz