11°C
Podle Sdružení podnikatelů Baťova areálu Zlín (SPBAZ) je rychlé řešení tohoto problému městem a krajem základním předpokladem pro další rozvoj areálu. V důsledku toho se zlepší podmínky pro podnikání a vytvoří prostor pro umístění nových investic. Neméně důležité je ale i to, aby zainteresované strany jasně definovaly budoucí statut areálu a jeho postavení v rámci celého Zlínského kraje.
„Areál Baťových závodů zažíval díky jasné vizi a silným osobnostem ohromnou expanzi ve 20. a 30. letech. Vlivem tohoto dětictví a vzhledem k specifickým podmínkám centrálně řízené ekonomiky představoval areál významné místo na hospodářské mapě regionu i v dobách socialismu. Současná situace je pak reflexí snad nejkritičtějšího období v areálu, které nastalo v důsledku prohlášení konkurzu na majetek ZPS a především pak Svitu," řekl předseda představenstva SPBAZ a spolumajitel společnosti Kovárna VIVA Čestmír Vančura. Ani po pádu průmyslových gigantů ale areál neosiřel. Působí tam desítky firem, z části jde o velké výrobní společnosti. Dohromady vykazují roční obrat přes pět miliard korun a zaměstnávají celkem přibližně 2.000 lidí.
Podniky, které zvládly proces transformace ekonomiky a mnohdy dokázaly uspět na zahraničních trzích, se ale musejí v areálu paradoxně potýkat s řadou problémů, které nemohou ovlivnit. Jde například o špatný až havarijní stav některých inženýrských sítí. Především to platí o kanalizaci. Ta se od dob továrny Baťa nedočkala takřka žádné investice. Problémy se poté ještě vystupňovaly v důsledku nepřehledné majetkové struktury. „Kromě toho, že to působí potíže všem, kteří v areálu podnikají, jde rovněž o stav, který brání vstupu nových investorů. Do tak nestandardních podmínek se nikomu příliš nechce," vysvětlil ředitel společnosti KOMPONENTY Zlín Vítězslav Zlámal. Problémem je například i obyčejná obnova povrchu komunikací.
Potíže podnikatelům působí i to, že areál byl původně postaven pro jednu firmu. Například požadavky na logistiku jsou nyní jiné, což znamená nutnost změny organizace silniční dopravy. Tomu však dosud bránily nepřehledné vlastnické vztahy k infrastruktuře. „Nyní ale díky úsilí hejtmana a města očekáváme obrat k lepšímu," poznamenal předseda představenstva SPBAZ Čestmír Vančura. Podnikatelé se shodují v tom, že obnova infrastruktury je základem dalšího rozvoje. „Jde nám vlastně jen o to, aby tady byly stejné podmínky, jako ve standardních průmyslových zónách. Jedině tak můžeme podnikatelskou činnost rozvíjet, zvyšovat objem investic a rozšiřovat počet pracovních míst," uvedl člen představenstva společnosti Mitas Josef Křemeček.
Naopak velkou výhodou je to, že v areálu působí společnost Atel Energetika Zlín, která dodává podnikům teplo, elektrickou energii a stlačený vzduch. „Je logické, aby výroba byla tam, kde jsou k dispozici energie," poznamenal Vančura. Společnost Atel Energetika Zlín, která vyrábí teplo i pro velkou část Zlína, přitom v posledních letech masivně investovala do výrobních technologií, což se projevuje i větší šetrností k životnímu prostředí. Firma nyní vyrábí teplo pomocí dvou nejmodernějších uhelných fluidních kotlů.
Pro další rozvoj celého areálu bude podle SPBAZ i nadále klíčová kooperace se samosprávami, tedy Zlínským krajem a městem Zlín. „S hejtmanem Liborem Lukášem a představiteli města intenzivně jednáme. Je přitom patrná shoda v generálním cíli, kterým je to, aby se celý areál stal, tak jako v minulosti, součástí regionu," vysvětlil Vančura. K tomu je podle členů sdružení nutné definovat budoucí statut areálu. „Chceme proto iniciovat na toto téma odbornou konferenci za účasti Zlínského kraje, Univerzity Tomáše Bati, města Zlína, architektů a podnikatelů," doplnil Vančura. Nezbytné je podle sdružení především nalezení takové podoby areálu, aby v případě konverze části lokality na zcela otevřenou zónu nedocházelo k zbytečným problémům.
SPBAZ má 23 členů, kteří působí v areálech Střed a Rybníky. Nejvýznamnější část tvoří výrobní podniky s celkem asi 2.000 zaměstnanci a souhrnnými tržbami přibližně pět miliard korun. Sdružení vzniklo na začátku roku 2002 s cílem řešit bezprizorní situaci v areálu. SPBAZ v témže roce iniciovalo uzavření smluv se společností Svit a.s. Zlín, na základě kterých se prakticky stalo správcem výrobní části areálu. Členové sdružení navazují na tradici podnikání baťovské éry. V areálu působí i další společnosti, které se věnují obchodní a servisní činnosti. Řada z nich využívá pronajaté prostory.
V dobách svého největšího rozmachu, v 70. a 80. letech, měl areál zhruba 70 hektarů a tvořilo jej přibližně sto různých stavebních objektů. Nyní je jeho východní část otevřena pro veřejnost. O uzavřenou část se stará SPBAZ, které mimo jiné zajišťuje zimní i letní údržbu 59.200 čtverečních metrů páteřních komunikací a 5.448 čtverečních metrů chodníků a udržuje asi 25 kilometrů soukromé kanalizace. V areálu je také 13 kilometrů železničních vleček, z toho asi pět kilometrů je navrženo k likvidaci.
