Jak se „holka z malého města“ ocitla téměř den ze dne ve „velké“ Praze?
Máte pravdu, narodila jsem se nedaleko Vyškova v Ivanovicích na Hané na jižní Moravě a žila jsem tam s rodiči celé dětství. Po střední škole na obchodní akademii ve Vyškově jsem asi rok přebývala na koleji v Olomouci, ale v té době (rok 2006 – pozn. redakce) se konala Česká Miss, kam jsem se přihlásila. Když jsem ji vyhrála, tak jsem v podstatě den ze dne přesídlila do Prahy. Takže jsem přerušila studium na Pedagogické fakultě v Olomouci a přestěhovala jsem se do Prahy.
V počátku jste si asi vlastní bydlení nepořizovala…
V počátku ne, k výhře totiž patřil i roční pronájem bytu na Ládví a s tím spojená i řada povinností vyplývající z korunky České Miss. Jenže ten „počátek“ se trochu protáhl – skoro na devět let. Bydlela jsem v těch letech v Praze na několika místech, včetně Vinohrad, u Podvinného Mlýna či na Pankráci v Praze 4. Asi po roce kolotoče kolem Miss jsem začala studovat na Policejní akademii. Nikdy se v těchto případech ale nejednalo – už vzhledem k mé profesi vyžadující časté cestování – o vlastní bydlení. Pochopitelně – dělat práci modelky znamená přebývat každou chvíli na jiném místě. Své bydlení tak příliš neřešíte a přistupujete k němu jako k něčemu provizornímu.
Jste hodně městský typ? Jak by podle vás vypadalo bydlení snů?
Jsem hodně městský typ! Kdybych si mohla vybrat bez ohledu na cokoli své bydlení snů, tak by to bylo asi nejvyšší patro proskleného mrakodrapu v nějaké světové metropoli, nejspíše v New Yorku. Já jsem od malička chtěla bydlet ve velkém městě a byl to můj sen. Už jako malá jsem doma rodičům říkala, že chci bydlet buď v Praze, kam jsme kdysi jako do velkého města jezdili s rodiči za strejdou, nebo v New Yorku. No tak se mi splnila ta Praha…!
To je krásné, když se sny plní – třeba bydlet v New Yorku v nejvyšším patře mrakodrapu! Úplně vidím ten bazén nahoře… výšek se jistě nebojíte. Ale teď bydlíte již zhruba rok na Žižkově. Jste tu spokojeni?
S partnerem bydlíme spolu již řadu let, ale nyní téměř rok na Žižkově konečně ve vlastním bytě. Hodně jsme vybírali – jak lokalitu, tak i typ bydlení. Tedy zda volit byt blízko centra nebo třeba dům za městem. Jelikož jsme oba takoví, že město hodně využíváme, třeba pro nabídku kultury, kin, divadel, restaurací a společnosti, tak nakonec, s ohledem na dobrou dostupnost, padla volba na Žižkov v nové výstavbě nedaleko Parukářky.
Čím podle vás právě takové lokality blízko centra bodují?
Právě především dobrou dostupností. Navíc nejezdím výlučně autem. Po Praze jezdím často tramvají. Hlavně když jedu tam, kde se špatně parkuje. Je to fajn. Navíc nám zastavuje přímo před domem.
Jaká další hlediska pro bydlení blízko pražského centra jste zvažovali?
Vzhledem k tomu, že plánujeme brzo rodinu, tak se nám oběma líbí, že tu je všude hodně zeleně, u našeho domu máme park, který je navíc přístupný pouze rezidentům, takže tam je i bezpečno. Navíc kousek od domu máme školku a základní škola je nedaleko. Jsou tu služby a celý servis – prostě nám to tu vyhovuje. Je to tu fajn. Myslím, že celá Praha 3 půjde ještě nahoru.
Co nákupy?
To je snad jediná věc, která tu na Žižkově není zcela ideální. Když jsme bydleli na devítce, tak jsem byla zvyklá chodit na nákupy na Harfu, anebo jezdit do Edenu. Chybí mi tu v dosahu pěkný velký supermarket. Na Floru také občas zajdu, protože to je nejblíže, ale úplně mi nevyhovuje. Takže kdyby se postavil blízko nás na Žižkově někde v dosahu pěkný supermarket, tak by mi to nevadilo.
Používáte slovo domov po těch letech a přebývání v přechodném bydlení?
Určitě! Domov je samozřejmě tam, kde prožijete dětství, s rodiči. Ale doma už se cítím v Praze na Žižkově, v našem bytě, kde s partnerem a rodinou chci trávit další roky. Není to tu pro mne přechodné bydliště. Udělali jsme si byt podle našich představ a s ohledem na rodinu. V následujících deseti letech přesídlení neplánujeme.
Mimochodem, kde plánujete svatbu?
S největší pravděpodobností na Moravě. Rádi bychom, aby na ní byli všichni naší příbuzní, a i když jsme uvažovali o místě v nějakém exotickém ráji, tak přítomnost našich nejbližších je pro nás nejdůležitější. Dokonce uvažujeme o vícedenní svatbě…
Myslím, že málo žen na světě mělo na sobě před svatbou tolik krásných svatebních šatů jako vy. Co vy a tradice?
To máte pravdu – měla jsem na sobě desítky a desítky svatebních šatu a jako symbol to pro mne není nic zcela výjimečného. Takže já si na těch svých šatech zas tak moc nezakládám. Ale budou určitě krásné, bude mi je šít kamarád a dvorní návrhář Lukáš Lindner. Své svatební šaty nechám na něm.
Opravdu do toho nebudete zasahovat?
Opravdu ne – on mne zná řadu let a šije na mne celou dobu. Jen jsem mu řekla, že chci něco jednoduchého.
Povídali jsme si dnes především o bydlení a životě v Praze – vy ale velkou část času s ohledem na své povolání cestujete po světě. Když srovnáte zahraničí a Česko, jaké vidíte největší rozdíly?
Byla bych raději, kdyby Češi byli daleko víc otevření vůči světu. Ale asi to bude spíš až časem. Je to na dalších generacích, aby byly „světovější.“ Já se teď po měsíci vrátila z Havaje a to vidíte úplně zřetelně. Chápu, že tam mají prakticky 365 dnů v roce sluníčko, ale myslím, že toho „sluníčka“ mají více i v sobě. I oni mají problémy jako každý z nás, ale usmívají se, baví se životem a je to na nich vidět. Nehledají negativní věci a neutápí se ve svých problémech. Základem společnosti jsou ale lidé a nelze to schovávat za počasí. U nás totiž cítím hodně pesimismu a to se jako národ rozhodně nemáme špatně.
Profil
Renata Langmanová (1986) se narodila v Ivanovicích na Hané na Vyškovsku. Asi třítisícové jihomoravské město má na svém kontě kromě několika slavných rodáků dřívějška i třeba moderátora Jana Rosáka. V současnosti modelka působí převážně na mezinárodním poli. Zastává funkci marketingové a PR ředitelky cestovní agentury Thailand Exclusive Travel. Mnohaletým partnerem Renaty Langmannové je majitel cestovní agentury Ondřej Novotný. Z charity mj. v poslední době podpořila projekt Girls&Business 2015, který představuje cílevědomé ženy v různých oborech a záměrem je získání prostředků na ženy bez domova a jejich děti.
